Čas nám utíká. Neustále ho šetříme, a zároveň vášnivě hledáme získaný čas. Kam se vytratil?
Žijeme v éře naléhavosti a zrychlení. Chodíme, jíme, mluvíme, rozhodujeme, kupujeme, konáme rychle. Co je rychlé, spěšné, okamžité, je moderní a usilováníhodné. Co je ještě rychlejší, je pokrok.
Nejen práce a nabývání informací, i odpočinek se zrychluje: jak jinak lze vysvětlit, že člověk bažící po klidu a relaxaci spěchá od jednoho rozjímání k druhému?
Novodobé pohádky nám slibují víc svobod a času. Místo toho navyšují zásobu našich iluzí. Kdo od zpráv dorazivších k příjemci rychlostí světla čekal namísto slíbených časových úspor zvýšení pocitu časové tísně? Kdo čekal záplavu elektronického odpadu, který zahlcuje každý den naše schránky? Zrychlovatelé našich životů vyžadují nečekané vynaložení času a sil ke zvládnutí následné zátěže.
Dialektiku získávaného a ztraceného času nejlépe znázorňuje přístroj, který dobyl svět jako žádný jiný: mobilní telefon. Kdo chce být všude dostupný, vystavuje svou pozornost stálému tlaku. Aktivisté bezdrátové svobody počítají vždy s náhlým přerušením. Přeplánovávat je úmorné, proto se vyhýbají dlouhodobým příslibům. Paralelně ke svým přístrojům fungují stand-by.
Aktuální informace, teď a tady, krátká zpráva, televizní obraz a mail na displeji mobilu, se stávají samozřejmostí i povinností. Už jen proto, že máme potřebné vybavení. Multifunkčnost nás nutí k multitaskingu. Co začalo příslibem nové svobody, končilo novou závislostí.
Čím víc máme možností volit, tím víc potřebujeme čas a myšlenkovou sílu třídit nabídku, zvážit rozhodnutí, a zacházet s nečekanou následnou zátěží. Nejen krabičky smrtícího tabáku, ale i balení multifunkčních přístrojů by měly nosit zřetelný nápis: Tento přístroj vám může ukrást cenný životní čas.
Závod s časem nemůžeme vyhrát. Hledání získaného času končí nutně zklamáním, protože ho hbitě naplníme novými úkoly. Zdánlivě získaný čas se rozplyne obrátkou.
Stává se z našich životů soutěž o šetření času? Život, jakkoliv ho žijeme, je událostí se smrtelným závěrem. A doplňkový časový rozpočet bohužel nemáme.
Titul mého článku je hrou s názvem klasika francouzské literatury z pera Marcela Prousta: "Hledání ztraceného času" – "A la recherche du temps perdu".
Auf der Suche nach der gewonnenen Zeit
Folgte man einer alten Tradition und verewigte Verstorbene auf ihrem Grabstein mit einem Satz, der ihr Leben geprägt hat, so könnte dieser für viele von uns lauten: „Er (Sie) hat viel Zeit gespart.“
Die Zeit läuft uns davon. Ständig sparen wir Zeit und suchen zugleich voller Eifer nach der vermeintlich gewonnenen Zeit. Aber sie ist nirgends zu finden.
Wir leben im Zeitalter der Dringlichkeit und der Beschleunigung. Wir gehen, essen, sprechen, entscheiden, kaufen und handeln schnell. Das Schnelle, Eilige, Unverzügliche ist modern und erstrebenswert. Das noch Schnellere ist Fortschritt.
Nicht nur Arbeit und Informationserwerb, auch die Entspannung wird schneller: Wie sonst ist zu erklären, dass ein Ruhebedürftiger von einer Besinnung zur nächsten eilt?
Neue Märchen versprechen mehr Freiheiten und Zeit. Stattdessen vermehren sie unseren Illusionsvorrat. Wer hat erwartet, dass schriftliche Nachrichten, die mit Lichtgeschwindigkeit beim Empfänger ankommen, den Zeitdruck erhöhen und nicht, wie versprochen, verringern? Wer hat die Unmenge an elektronischem Müll erwartet, die Tag für Tag unsere Mailboxen anfüllt? Die Lebensbeschleuniger erfordern ungeahnten Aufwand zur Bewältigung ihrer Folgelasten.
Jenes Gerät, das in einem einzigartigen Feldzug die Welt erobert hat, veranschaulicht wie kein zweites die Dialektik der gewonnenen und verlorenen Zeit: das Mobiltelefon. Wer allzeit erreichbar sein will, setzt seine Aufmerksamkeit ständigem Druck aus. Die Aktivisten der schnurlosen Freiheit rechnen jederzeit damit, abrupt unterbrochen zu werden. Um nicht permanent zu Neuplanung gezwungen zu werden, verzichten sie auf langfristige Festlegungen. Gemeinsam mit ihren Geräten schalten sie auf Stand-by.
Aktuelle Informationen, hier und jetzt, Kurznachrichten, Fernsehbilder und E-mails auf dem Display des Handys werden zur Selbstverständlichkeit und zur Pflicht. Allein schon deshalb, weil die nötige Ausstattung vorhanden ist. Multifunktionalität zwingt uns zum Multitasking. Was mit dem Versprechen neuer Freiheit begann, wurde zur neuen Abhängigkeit.
Je mehr Auswahl wir haben, desto mehr Zeit und gedankliche Kraft benötigen wir, um das Angebot zu sichten, Entscheidungen abzuwägen und die unerwartete Folgelast zu bewältigen. Nicht nur die Schachteln mit tödlichem Tabak, sondern auch die Verpackungen multifunktionaler Geräte sollten die deutlich lesbare Aufschrift tragen: Dieses Gerät kann Ihnen wertvolle Lebenszeit stehlen.
Den Wettlauf mit der Zeit können wir nicht gewinnen. Die Suche nach der gewonnenen Zeit endet immer mit einer Enttäuschung, denn eilends füllen wir sie mit neuen Aufgaben.
Wird unser Leben eine Zeitsparveranstaltung? Wie immer wir es auch leben, es ist eine Veranstaltung mit tödlichem Ausgang. Mit einem Nachtragshaushalt für Zeit kann leider niemand rechnen.