Reklama
 
Blog | Angela Rogner

O právech lidí a zvířat

Před devíti lety jsem se na semináři ochránců zvířat seznámila s Rakušanem Martinem Balluchem. Dvojitý doktor matematiky, fyziky a filozofie, badatel v Heidelbergu a Cambridge, je už dlouho aktivním ochráncem zvířat. Dnes sedí ve vazbě a drží třetí týden hladovku.

V ranních hodinách 21. května 2008 vtrhly ozbrojené bezpečnostní složky do bytů členů a ústředí sedmi rakouských organizací na ochranu zvířat. Martinu Balluchovi přiložili pistoli k hlavě a nutili ho nahého vstát. Jeho bratra ve vedlejším pokoji postavili se zvednutýma rukama ke zdi a drželi s pistolí přiloženou ke spánku, zatímco jeho sedmiletá dcera se na to musela dívat.

Velké množství osob bylo vyslýcháno, deset zatčeno. Dodnes jim nebylo sděleno konkrétní obvinění.

Razie byla provedena na základě §278a trestního zákoníku. Pod skutkovou podstatu „zločinná organizace“ spadá spolčení „většího“ počtu osob se strukturou podobnou podniku, jehož aktivity směřují k závažné trestné činnosti ohrožující život či majetek druhých nebo k obchodování s lidmi, drogami či zbraněmi. Dalšími předpoklady jsou úmysl obohacení, snaha o vyvíjení značného vlivu na politiku a ekonomiku, jakož i korumpování a zastrašování osob. K naplnění skutkové podstaty stačí již „přípravný delikt“. Jinými slovy: žádný konkrétní trestný čin nemusel být spáchán, aby bylo možné někoho na základě tohoto paragrafu zatknout.

Již v roce 2002, kdy došlo ke změně zákona ve smyslu úmluvy Spojených národů o potírání transnárodního organizovaného zločinu, se vyjádřila organizace Amnesty International kriticky k tomuto gumovému paragrafu: „Je pravda, že odpor proti státní moci nebo těžké poškození věcí představují v demokratické společnosti sociálně neadekvátní chování, jež má být zákonem zapovězeno. Na druhé straně není přiměřené vykonstruovat z domluvy několika demonstrantů, že chtějí klást odpor, skupinu organizovaného zločinu.“

Ve stanovisku vydaném po zatčení Martina Ballucha konstatuje Amnesty oprávněnost těchto pochybností.

Podle článku 5 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod musí „každý, kdo je zatčen, být seznámen neprodleně … s důvody svého zatčení a s každým obviněním proti němu.“ Právním zástupcům zatčených byl dovolen jen velmi omezený přístup do spisů. Nedisponují konkrétními informacemi o důvodech zatčení, které by jim umožnily účinnou obhajobu. Martin Balluch sám měl možnost nahlédnout do části objemného spisu o sledování aktivistů a ochránců zvířat, a ve zprávě z vězení říká, že jeho jméno je uváděno jen třikrát: Jednou kvůli rozhovoru, který poskytl americkému časopisu, jednou v souvislosti s článkem v časopisu „Wiener“, a nakonec kvůli rozhlasovému pořadu, ve kterém vystupoval.

Dále kritizuje Amnesty nepřiměřenost zásahu, porušení zásady presumpce neviny a plošné, necílené zabavení provozních zdrojů legálních organizací (napříkl. databaze dárců), čímž je jejich činnost do budoucích let prakticky znemožněna.

Dost důvodů, proč by okolnosti tohoto zatčení mohly a měly znepokojit i ty, kteří se o ochranu zvířat nezajímají nebo nesouhlasí s aktivitami radikálních aktivistů. Jde o základní lidská práva.

Rakousko má nejlepší zákony na ochranu zvířat v EU. Organizacím jako je VGT (Verein gegen Tierfabriken), jejíž předsedou Martin Balluch je, se podařilo v posledních letech prosadit důležité legislativní změny: zákaz kožešinových farem, zákaz použití volně žijících zvířat v cirkusech a pro jiné zábavné účely, zákaz chovu brojlerů v bateriových klecích. Kdo se jen trochu zajímá o otřesné podmínky zvířat v těchto chovech, jež ani v nejmenším neodpovídají potřebám druhu, nemůže než souhlasit s jejich zlepšením. Ve společnosti, kde jsou etické normy nastavené podle pravidel trhu, víme, co politika dumpingových cen pro hospodářská zvířata znamená: jejich degradace na stroje na výrobu masa, mléka a vajec. Je plocha jedné stránky A4 na kovovém roštu, kde se nohy sotva udrží, životní prostor, který chceme slepici dopřát? Je třicet korun za kuře v hypermarketu cena jednoho života?

Připusťme si možnost, že Martin Balluch překročil zákon a používal metody Animal Liberation Front (ALF): osvobození zvířat ze špatných chovů a pokusných laboratoří. Jeho bratr, též v organizaci činný, uvádí v rozhovoru pro noviny Der Standard, že VGT ilegální praktiky nepoužívá. Na možnost, že žádné konkrétní obvinění neexistuje, poukazuje použití gumového paragrafu §278a. Pokud se měl Martin Balluch podílet na žhářství nebo plynových útocích, jak tvrdí jedny noviny, proč mu nebyly sděleny konkrétní důkazy a zahájeno odpovídající řízení?

Připusťme si i provokativní otázku. Kdo je větší zločinec: člověk, který undercover natáčí poměry ve špatných chovech a odveze pár nemocných selat anebo provozovatel prasečince, kde zvířata žijí v otřesných podmínkách? Konkrétním příkladem je rakouský veterinář Dr. Entenfellner, chovatel tisíce prasat v prokazatelně špatných podmínkách. Přes opakované obvinění z týrání zvířat je stále na svobodě.

Nicméně s metodami ALF nesouhlasím. Jsem pro legální cestu změn zákona a pro osvětu veřejnosti bez bombardování šokujícími snímky, které sice odpovídají realitě, ale v lidech vyvolají jen odpor. Věřím, že budeme jednoho dne mít zákon, kde zvíře není považováno za věc, jež člověk může ve své arogantní nadřazenosti zneužít k vlastnímu prospěchu. Věřím, že jednoho dne bude jednoduše jasné, že musíme zacházet odpovědně a citlivě se živými bytostmi, které pociťují bolest, radost a smutek. Samy se bránit neumí.



Reklama

Odkazy:

Znění
zákona

Verein gegen
Tierfabriken

Stanovisko
Amnesty International

Dopis
Martina Ballucha z vězení

Dopis v české verzi

Článek v The
Guardian

Video o
poměrech v prasečinci dr. Entenfellnera. Pozor – jen pro otrlé.


Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama