Přiznám, že na rockové koncerty moc nechodím. Poslední, dost divoký zážitek tohoto druhu, byl ples Respektu. Zatancovala jsem si dobře a mezi obecenstvem řádícím na parketu spatřila rarity jako hudebního publicistu a blogera Pavla Klusáka.
Hudbu, zpěv a tanec vášnivě miluji, ale v současné rockové scéně se nevyznám. Neznám jména kapel, neumím charakterizovat jejich styly. V zásadní chvíli mého života to mělo málem fatální následky. Na začátku naší známosti mi budoucí manžel, plaše a neškodně vypadající muž, prozradil, že je zarytým fanouškem hardcoru a že vydává sám příslušný magazin. Chtěla jsem se na místě otočit: nejsem pruderní, ale co je moc, to je moc. Až jsem zjistila, že se nejedná o tvrdou pornografii, nýbrž o jistý hudební žánr.
Půl hodinu po zahájení včerejší akce vyzdvihnul Ivan své atletické tělo na podium a hodil si černou paruku s rastacopánky přes skalp. Můžeme zůstat jen tak sedět, když zpívá Ivan? Nemůžeme. Slíbila jsem tanec u tyče, ale nakonec jsem konzolu od záclon přece nechala doma. Ivo K., Kateřina M., Honza O. a Yogumin se přidali. Půvabné dcery pana kytaristy se svíjely v taktu jako ještěrky.
Nevím, Ivane, jaký žánr to byl, ale: byl jsi výborný. Nepřišlo mi to jako Honza Nedvěd, Petr Janda nebo Motorhead. Byl to prostě DererBand. Žádné potíže.
Rovněž fenomenální byl Jeff Biograf, hlavní kapela večera. Obecenstvo silně fandilo.
Fotila jsem špatně a čím dál tmavěji. Jako pokaždé mi došly baterky.
Pan v bílé košili a kravatě u vedlejšího stolu mi připadal povědomý: Richard Händl? Byl to on. Byl tu dokonce ve dvojí funkci: jako manažer hlavní kapely a bloger. Ve společném rozhovoru o alfasamcích jsem došla k závěru, že je jich mezi přítomnými, hudebníky, blogery & spol. hned několik.
V pokročilé hodině se ve dveřích objevila kulatá tvář pana Víška. Přisednul si k nám, bylo mu jedno, že není oholený a smál se šibalsky jako kluk. Byl kouzelný.
Hluboce v noci šel kolem mě Yogumin a hlásil: „Červené dveře jsou jen jedny“. Poté záhadně zmizel v mrazivé tmě.
Domů jsem dorazila o druhé. Manžel se ráno radši na nic neptal.