Komentáře: Vyšlete své nejlepší odborníky, a ne své nejlepší lingvisty

Od: Vera

Vera — Wed, 18 Mar 2009 15:33:09 +0000

Angelo smekam,
krasne prispevky v krasne cestine. Pod kazdy odstavec bych se mohla podepsat. Sama ziju v cizine – nemam bohuzel nadani na tlumoceni – v ceskem kontextu mluvim cesky, v anglickem anglicky a v ruskem rusky – to je vsechno, co zvladnu. Rada bych vas nekdy potkala. Mejte se hezky, preju vse dobre.

Od: Angela Rogner

Angela Rogner — Wed, 06 Jun 2007 19:59:27 +0000

Díky za chválu a zájem
Nečekaně se prý jednou stalo, že poslanec či delegát v EK promluvil latinsky. Tlumočníci hledali zoufale kanál (kabinu), který by to tlumočil přímo, aby mohli převzít a přetlumočit dál do svých jazyků. Latina nebyla mezi pracovními jazyky tohoto jednání. Nějaká německá kolegyně to zvládla, takže všichni převzali DE. Dotyčný delegát jen žertoval a vyzkoušel, co se stane. Kdybychom byli skutečně všichni aktivně bilingvni a plynule v latině, tak proč ne?

Jako člověk z oboru mi šlo samozřejmě trochu o vlastní věc. Mnohojazyčnost v institucích mě živí. V článku jsem se snažila ukázat i objektivní důvody, proč by neměla zmizet. Nejde tolik o finanční (jak je často na veřejnosti argumentován), ale o principiální záležitost.

Komunikace je tak komplexní proces, že se při nepřímém převodu informací (tlumočení) může leccos stát. Jistou záruku kvality naší služby nabízí přísná výběrová řízení a fakt, že tlumočíme zásadně jen do mateřstiny. Za to musíme umět tlumočit z několika pracovních jazyků

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Thu, 31 May 2007 17:28:50 +0000

Velmi zajímavý článek
A co používat latinu? Tu ctí snad všichni, takové románské jazyky z ní přímo vznikly, z germánských velmi silně ovlivnila angličtinu (ostatně byla ještě poměrně dlouho po pádu Říma hlavním jazykem původní provincie Britania – dávno před tím, než se tam objevil první Sas… ba i němčina nezůstala bez latinského vlivu.

Ne, jen jsem žertoval, CICERO by mi v podobě [sai’srou] nebo [čičéro] rrvalo uši. Stačím když slyším papeže s tou jejich vatikánskou hatmatilkou, která není ani italská ani latinská. Jen ne esperanto, nebo jiný hnusný konstrukt, ble! A světový jazyk je jasný, ať se to evropskému kontinentu líbí nebo ne.

Ostrich má úplnou pravdu, chráníme kdejakého podmořského červa, ale každý rok vymírají desítky jazyků, mnohé z nich bez toho, že by někdo vůbec zachytil jejich gramatiku a slovní zásobu. Lidstvo si jeětě ani neuvědomilo, jakou mají hodnotu.

Od: Ostrich

Ostrich — Wed, 10 Jan 2007 02:07:45 +0000

Absolutní souhlas
Každý jazyk má vlastní sémantická a konotační pole – Angličan, Čech, Němec a Francouz prostě „myslí“ jinak, protože mají jinou minulost. V tom dialogu je možnost poodstoupení a možnost lepšího pochopení tématu. Ve Vesmíru o tom krásně psal Ivan M. Havel, bylo to o už vyhynulém jazyce jakéhosi kmene indiánů – a průzračně tam ukázal, jak jsme tím ztratili jeden pohled na skutečnost, který už prostě nikdy nedokážeme zrekonstruovat.
Různorodost je dar minulosti a dává nám větší šanci najít řešení různých problémů, které nás čekají. Asi jako různorodost jedinců jednoho druhu umožňuje při epidemii přežití aspoň nějakého procenta populace. Doufám, že se Evropa dokáže zglajchšaltování ubránit. Ale kdyby ne – ony se nové jazyky z té Bad and Simple Engl zase po pár stech letech stejně vytvoří.

Lidí, kteří jsou schopni mluvit a myslet více jazyky než jedním mateřským, je hrozně málo.

Ovšem udělat opravdový sémantický slovník, to by bylo něco, to by byl pokrok nejen v EU !

Od: A. Rogner

A. Rogner — Tue, 26 Dec 2006 22:36:04 +0000

Druhý význam BSE
Druhý název globální angličtiny: BSE – Bad and Simple English 🙂
Snad nebude mít tak tragické následky jako nemoc šílených krav, též dílem člověka.

Od: Judith, bojovnice za češtinu

Judith, bojovnice za češtinu — Fri, 22 Dec 2006 00:42:14 +0000

Juditka má ještě něco na srdci
Překládat česká díla do AJ by musel člověk, jehož mateřským jazykem je angličtina. Zároveň by samozřejmě musel umět dokonale česky. Znáte takových lidí hodně? Já ne.
Každá národní literatura má svá specifika a nedá se převést úplně přesně do jiného jazyka, o čemž svědčí bídné německé překlady některých děl Karla Čapka. Naštěstí jich je málo. A to mám němčinu ráda a vůbec ji nepovažuju za ošklivý jazyk.
Za to, že se do češtiny nic nepřekládá, může malá poptávka, což je při 10 milionech česky mluvícího lidu celkem pochopitelné… 2% z anglicky mluvící populace a 2% z té, co mluví česky, budou asi dost rozdílné sumy.

Od: Judith

Judith — Fri, 22 Dec 2006 00:30:38 +0000

Výborný článek
… dovolím si pro změnu nesouhlasit s Jakubem 🙂 Ne všichni dostali do vínku nadání na totéž. Když si odmyslím půdu EU, proč by měl kvantový fyzik na mezinárodní konferenci koktat své teorie v jazyce, který se pro své zaneprázdnění jiným oborem či z jakéhokoliv jiného důvodu prostě nedokázal pořádně naučit? Proč by si státník měl kazit své vystoupení a dělat ze sebe blbce špatným používáním jazyka, když jiní, kteří měli to „štěstí“ narodit se mimo ČR, by proti němu byli ve značné výhodě? Nejde jen o terminologii, ale i o celkový dojem prezentace, a tam hraje velkou roli i ten často zanedbávaný přízvuk. Filmu bez titulků taky spousta lidí rozumí, ale víc si ho užije s titulky.

Od: Jakub

Jakub — Thu, 30 Nov 2006 23:21:24 +0000

nesouhlasím…
…s podstatou sdělení článku. Čeština je horší jazyk, než angličtina. Rád své tvrzení podložím:
– Anglicky se nějak domluví mluví nejvíc lidí, byť ji neovládají dobré úrovni
– V angličtině je nejvíc zajímavých textů z oblasti vědy i krásné literatury, buďto jako originální, nebo přeložené. Do češtiny se téměř nic nepřekládá.
– V angličtině je věda (resp. všechno, co si má zasloužit mezinárodní uznání, stejně musí být do angl. přeloženo)
– je jednodušší naučit 10 miliónu lidí jiný jazyk, než přeložit všechny anglická díla do češtiny, zato je jednodušší přeložit všechny česká díla do angličtiny a neučit česky nikoho.
– nemyslím, že čeština je „špatný“ jazyk apriori, ale je málo použitelný, složitý, nerozšířený a mluví jím čím dál méně lidí.
– ale s autorkou souhlasím, že ještě není doba, kdy se nemusí tlumočit.

Od: marek

marek — Sun, 12 Nov 2006 16:18:28 +0000

rovný a rovnější
Souhlasím. Právě nepozornost k těmto zdánlivým maličkostem a bohorovná arogance těch momentálně rovnějších („moc by to stálo“)zadělává na budoucí sociální, kulturní, etnické či dokonce válečné megaproblémy.