Komentáře: Utrpení mladého a úspěšného P.

Od: Anonym

Anonym — Thu, 26 Jan 2023 00:00:31 +0000

Od: Toman

Toman — Tue, 22 May 2007 11:27:56 +0000

dobry:-))
Jako bych se v tom videl, akorat jsem v prvni fazi a z tech dalsich jsem si zatim vzal jen ty bary:-)) Ted se pomalu zacinam ridit heslem ‚hlavne nic nehrotit‘ a funguje to celkem v pohode:-)

Od: A.Rogner

A.Rogner — Mon, 30 Apr 2007 12:40:09 +0000

Zuzaně
Děkuji. Vaše chvála mi hřeje srdce.

Od: Lída

Lída — Sun, 29 Apr 2007 11:21:52 +0000

Široké téma k diskuzi
Tohle téma má tolik úhlů pohledu, že by se dalo diskutovat donekonečna a všichni diskutující by měli svým způsobem pravdu. Já proto myslím, že v zásadě je dobré „držet se při zemi“. Nepovyšovat se při prvním úspěchu, protože, kdo se povyšuje bývá ponížen. Nepřehánět to s arogancí a sebevědomím a to hlavně v mádí. To se člověk cítí silný a odolný fyzicky i psychicky. Stačí jen trochu zestárnout a přijdou drobné zdravotní problémy, menší životní krize, výkonnost v práci klesne, konkurence je mladší a dravější a tak nastoupí úzkost a deprese. To je úplně normální běh života a vyplatí se s tím počítat.

Od: zuzana

zuzana — Sat, 28 Apr 2007 22:51:47 +0000

*********
Děkuji Vám, Angelo, že píšete o důležitých věcech a nezaplavujete svět dalšími zbytečnostmi. Váš blog je, mezi milony jiných, jedním z mála, které stojí za to číst.

Od: Angela Rogner

Angela Rogner — Sat, 28 Apr 2007 22:03:29 +0000

Jaromíru Horskému
Moje jméno klidně přechylujte a skloňujte, jak chcete, a gender aktivistek se vůbec nebojte.

Odpovědnost jednotlivce v pluralistické společnosti začíná výběrem mezi nesčetnými možnostmi jak si uspořádat život. Mladý vzdělaný člověk stojí neustále před novými možnostmi v profesním a soukromém životě, a chce si nechat maximum opcí otevřených. Mít partnera a rodinu napříkl. už není chápáno jako samozřejmé poslání, ale vědomá volba. Rozhodnutí jsou složitější, a tíha individuální odpovědnosti je větší než dřív, kdy životní dráha byla do jisté míry předurčena.

Od: asf

asf — Sat, 28 Apr 2007 13:37:15 +0000

re:Vědomí vlastní ceny
Skutečná „úzkostná“ porucha je už výsledkem, nikoli příčinou. To o čem jsem psal bylo o tom jak se takovým poruchám vyhnout. A poněkud sarkastické sousloví „emočně vypjaté knihy“ naráželo na často podivnou skladbu knih lidí, kteří se seberealizují v práci na úkor všeho ostatního. Taková ta odborná literatura nakladatelství Z a W a sny, kde vydávají publikace o tom, jak správně vést lidi, jak dosáhnout úspěchu, jak a tak tisíckrát jinak. Myslím si totiž, že lidi, co více čtou krásnou literaturu, krásní i uvnitř, získávají jakýsi duševní rozhled. Samozřejmě mnohé závisí na recepci textu, ale obecně vzato to bude nejspíš pravda.

Od: J.Horský

J.Horský — Fri, 27 Apr 2007 18:03:02 +0000

Angele Rogner(ové)
Opravdu dobré, ovšem v jedné věci s Vámi nesouhlasím:

„V pluralistické společnosti se cítí jednotlivec sám za vše odpovědný.“

Kéž by!!! Já vídám většinou opačné postoje – hledání cizích vin, domnělých minulých křivd, výmluvy na okolnosti.

Pravdu má Ivo K. Na jednu dětskou otázku – proč mě máš rád? – máme doma stereotypní odpověď: Protože jsi náš! (nebo naše, abych nepopudil gender aktivistky) To je absolutní odpustek za všechny chyby minulé i budoucí, ovšem zároveň nevylučující budování kariéry a tvrdý boj o úspěch.

Od: GLUM

GLUM — Fri, 27 Apr 2007 15:41:35 +0000

Kdo je úspěšný?
Kdo je úspěšný? Člověk, který svůj život postaví na kariéře je v očích Gluma naprostý chudák a troska, a to dávno před tím, než se z toho nakonec sesype. Glum není žádný asketa nebo rovnostář, ale to nejdůležitější na světě je přece Láska (což není nic jiného nežli Bůh). Jak zpívá Hana Hegerová: „bez ní celá věda je pekelníkův trus“.

Od: Jan Haisman

Jan Haisman — Fri, 27 Apr 2007 12:55:40 +0000

Uz to tu zaznelo…
…ale za sebe pro Vas mam velke diky. Skoda, ze nez pochopime „o cem to je“, musime si projit takovyma zkusenostma.