Hodně koupelen má i WC. Nevím, jak Vy, ale vždy jsem měla a mám mužské kamarády. Někteří jsou gay (což vypraveč není) nebo zadaní nebo si prostě dobře rozumíme, ale nemáme potřebu mít spolu sex. Připouštím, že vypravěč je v něčem malý kluk, který kouká na věci trochu naivně. Samozřejmě je i nejplatoničtější kamarádka sexuální bytostí, která může nosit krajkové prádlo. Jenže v jeho hlavě je to jinak: ona ho fyzicky nepřitahuje, a proto si neumí představit, že může být sexy pro někoho jiného.

Tak dobře, úvaha není asi to správné slovo, ale tak trochu záhadné věty, kde si zahráváš s atmosférou, s nějakým doprovodním jevem, ve svých textech často máš. Nenuť mě, prosím, hledat přiklady. Jsem hodinu před odjezdem do Luxu, balím a děti čekají na oběd …

Co přijde, není výtka, nýbrž zamyšlení: vlezu-li kamarádce do koupelny a shledávám-li její krajkové prádlo „podivuhodným a cizím“, co jsem vlastně očekával? Že nosí pod šaty takové ty modré trenýrky, jaké nosily naše spolužačky na tělocvik, když nastala ta slavná šedesátá léta?

Přemýšlím o tom, a nevím si rady. A ze zříceniny si nic nedělejte; dobrou bábovku poctivý strávník jí klidně ústy z talíře.

To by mne fakt zajímalo, zda představa, že když škytáš, někdo na tebe myslí (a nevíme kdo), je středoevropská, evropská nebo ještě širší? Třeba by se to našlo už v latině nebo řečtině? Ale jak mám takovouhle věc najít, kulturního antropologa nikde po ruce nemaje?

Ano, i u nás se říká, že někdo jiný na tebe myslí, když škytáš. Kdo, to nevíme.

Ta šestice dlouhovlásek škytala už dříve, ale není vyloučeno, že je vypraveč a jeho erotická chuť znervoznili a tu škytavku vyprovokovali.

Po Zdeňkově erotickém kaleidoskopu musím říct, že i přímější přístup má něco do sebe. Můj článek rozhodně neznamená, že jen jemné náznaky jsou erotické. Španělský malíř v Allenově snímku „Vicky, Cristina B …“ šel na to úplně správně: přistoupil k americkým krásám a řekl jim bez okras, co chce. To zabere právě u intelektuálek. Smích (ne vždy) erotický je, ale moc mluvit eroticky není.