Tedy: je v tom filmu nějak ozřejmena úvaha, kterak vdova rozvažovala a jak nakonec k honipírkovskému lukrativnímu džobu přišla? Není tam to nejdůležitější ukázáno jen stylem „viděla na ulici plakát“? Je tam nějaký vnitřní monolog?

Jinak diky za recenzi a az Irinu Palmovou tady v ‚merice budou hrat tak se na ni zajdu podivat i kdyz ten „plot“ mi trochu pripomina nekolik let stary taky anglicky film „Saving Grace“.

Ciao.

Jasně – „v——-vdova“, aliterace by byla ideální. A když to nejde, musíme zkusit něco jiného. Běžný překladatelský postup. „Vdova, která to umí“, se mi líbí. Ale nejsem rodilá mluvčí češtiny, abych to mohla dost dobře posoudit.

Jinak z vaseho clanku a z nemeckeho webu jsem mel dojem, ze titul filmu byl jak je to dost bezne „upraven“ pro domaci trh.
[[http://www.tagesspiegel.de/kultur/];art772,2058121]

Petre II: Tyto necvěci jsou součástí života. Irina není – s prominutím – amorální kurvou (v cizím jazyce je tato parketa velmi tenký led, kde se dá lehce šlapnout vedle 🙂 … ani obětí-chudínkou. V době Aids není způsob její služby k zahození. Kdo to za každou cenu potřebuje, ať si to nechá udělat takhle. Ale o tom film není. Je o postarší, ne příliš atraktivní a nesebejisté ženě, která potřebuje v relativně krátké době vydělat peníze na určitý účel. Prismatem jejího příběhu se ozřejmuje dvojitá morálka těch tzv. slušných – nic nového pod sluncem – Irinina skrytá síla, o níž sama netušila, a podstata jejího vztahu k synovi a snaše. Jedině happy end (šéf Sexy Worldu se nečekaně do Iriny zamiluje, asi mu připomíná mateřské ženské typy rodné balkánské země) mi připadá nerealistický a kýčovitý. Film má i pár dalších slabin, ale už kvůli velmi přesvědčivému výkonu M. Faithfullové stojí za vidění.